Poradní výbor vybral čtyři multidisciplinární české a mezinárodní projekční týmy, aby vytvořily alternativní scénáře rozvoje území Hradčanského rozhraní. Týmy pracovaly v nesoutěžním, kooperativním a otevřeném prostředí. Během dvoukolového procesu testovacího plánování začlenily do své práce podněty místní veřejnosti a rady poradního výboru.
Projekční týmy veřejně prezentovaly své finální návrhy 12. a 13. září 2024 a představily širokou škálu řešení představující rozvoj tohoto území. Cílem tohoto plánovacího přístupu bylo „otestovat“ všechny varianty, i ty, které se v některých případech mohly zdát pro daný záměr nevhodné. Díky širokému spektru alternativních návrhů bude nejvhodnější řešení finalizováno poradním výborem, které povede k vytvoření zásad rozvoje a regulativů, kterými budou řízeny budoucí zásahy v tomto území.
Náš návrh se snaží zachovat to, co na místě již existuje, a zároveň jej proměnit v živou a dynamickou část Prahy. Chceme nabídnout toto jedinečnémísto a jeho propojení co nejširšímu počtu lidí.
Zachováme všechny stávající budovy. Funkční vily zůstanou beze změny, aby mohly dále podporovat současnou uměleckou scénu. Opuštěnévily budou přeměněny na uzavřené"tajnézahrady" – venkovní prostory, kterépřinášejí klid a ticho do srdce městského života. Staréa novéprvky spolu vytvoří siluetu jednotlivých budov, která respektuje charakter sousední vilovézástavby.
Mezi vilami navrhujeme tři „multifunkční domy“ –flexibilní městskédomy, kterémohou pojmout širokou škálu funkcí. Spolu s vilami a tajnými zahradami mezi nimi vytvářejí zajímavémikro-město.
Multifunkční domy tvoří přechod mezi vyššími budovami na třídě Milady Horákové a nižšími vilami v okolí. Obě hranice pozemkujsou ukotveny poloveřejnými budovami, jejichž výška slouží jako orientační body podél ulice Milady Horákové. U nádraží Hradčanská navrhujeme uměleckou školu, zatímco směrem k Praze 7 pracovní prostory pro kreativní start-upy s restaurací a víceúčelovým sálem pro pořádání akcí v přízemí.
AllesWirdGut Architektur: Andreas Marth, Jan Schröder, Teresa
Aćimović, Karolina Pettikova, Herwig Spiegl, Kristina Mosor, Ka Long Yu
FCP Fritsch Chiari & Partner: Joachim Lanschützer
DnD Landschafts architektur: Sabine Dessovic
Hradčanské rozhraní je průsečíkem mnoha směrů: vily a bloky, promenáda a třída, Praha 6 a Praha 7, čtvrť a Letenská pláň, výjezd z tunelů a brána, hustá a rozvolněná, vysoká a nízká. Prolnutím principů definujeme území jako uzel, průsečík, který je ve svém centru tvořen hustou sítí menších a nižších objektů obklopených veřejným prostranstvím.
Na svých krajích je území zarámováno naopak kompaktnější a vyšší zástavbou, která přímo navazuje na rozvíjející se území podél třídy Milady Horákové. Střed území se svými drobnějšími hmotami a rozmanitostí odkazuje na vilovou zástavbu, ale také tvoří živé a prostupné místo s pestrými veřejnými prostranstvími, pasáží, podniky a obchůdky. K podpoře genia loci umisťujeme na okraje studentské bydlení. Stavby na nárožích území vychází principem z půdorysu vilové čtvrti, ale svojí výškou se odkazují k významu městské třídy.
Zahuštění území vnímáme jako nedílnou součást současného přístupu k plánování měst. Obě nároží dotváří předprostor s městským charakterem a vzrostlým rastrem stromů, za budovami vedoucí promenádu doplňují drobné plácky prolnuté zelení, stromy a záhony. Promenáda a cyklostezka tvoří nedílnou součást lokality a nabízí vítanou možnost zpomalení a zastavení se na trase mezi městem a parkem.
Opočenský Valouch Architekti: Jiří Opočenský, Ondřej Králík, Viktor
Žák
CONSEQUENCE FORMA Architects: Janica Šipulová, Kateřina Novotná,
Martin Sládek
Terra Florida: Lucie Vogelová
PPU: Tomáš Vejražka
Building Projects: Jakub Drbohlav
Základní myšlenkou návrhu je proměna území okolo stávajících vil podél třídy Milady Horákové v “miničtvrť“, kde budou v parteru a nižších podlažích vedle kanceláře pro kreativní obory také kulturní a gastroprovozy a ve vyšších podlažích potom bydlení. Tato živá zástavba se stane přirozeným nástupním místem do letenského parku a záchytným bodem na novém spojení Letná–Stromovka.
Třída Milady Horákové je celopražsky významnou osou představující součást tzv. pražského severního diametru. Návrh reflektuje společenský význam této osy tím, že zvedá výškovou hladinu zástavby podél ní do úrovně obytného bloku Molochov i modernistického nárožního domu na rohu Badeniho, aby odpovídala rozlehlému prostoru Letenské pláně.
Drobnější měřítko zahradní čtvrti je naopak zachováno jednak v podobě čtyř původních vil a jednak tím, že zástavba ve zmíněné výškové hladině nevytváří souvislou frontu, ale spíše sekvenci užších – měřítku vil více odpovídajících – hmot dále snížených směrem ke trati a starší bubenečské zástavbě. Nová a starší zástavba se tak prolínají a vytváří nový celek. Navržený zastavovací systém větších, relativně blízko postavených domů, není v místě cizí a lze si jeho obdobu prohlédnout např. v bloku vymezeném ulicemi Muchova, Pelléova a Pod Kaštany.
V návrhu je mimo řešené území navržena také zástavba při vyústění ulice U Vorlíků, která by zakryla výjezd z tunelu Blanka, s modifikací zástavby doplňující dříve zbořenou jižní stranu bloku západně od ulice Pelléovy. Ta v dnes navrhované verzi poněkud zastiňuje stávající zástavbu na protější, severní straně bloku (jižní fronta ulice Muchovy).
UNIT Architekti: Filip Tittl, Michal Kohout, Adam Jeřábek, Noor Marji
Land05: Martina Forejtová, Vladimír Novák
AtelierDua: Petr Zajíc, Václav Malina
RAZ23: Milan Pytloun, Zdeněk Rieger
Naší vizí pro Hradčanské rozhraní je vytvořit místo, které zachovává stávající vily a zapadá do charakteru okolní zástavby, je propojené se svým okolím a zároveň zve návštěvníky, aby zde prožili příjemné okamžiky v jeho nečekaných zákoutích.
Návrh využívá terénní rozdíly mezi ulicí Milady Horákové a novou cyklostezkou, které umožňují umístit spodní patro budov níže a snížit celkovou výšku staveb, aniž by se změnila hrubá podlahová plocha. Vyrovnání terénu s cyklostezkou přispěje ke vzniku zapuštěných dvorků zlepšujících akustický a pobytový komfort. Zástavba podporuje dobré pěší a cyklistické propojení mezi čtvrtěmi, Stromovkou a Letenskými sady. Navržené budovy umožní přirozený pohyb pěších a nabídnou poloveřejné dvorky obklopené aktivním parterem.
Architektonický koncept respektuje historický charakter místa a původní záměr výstavby formou solitérních objektů. Tento přístup nám umožňuje vytvořit hustší strukturu s vysokou zastavěnou plochou, přičemž zachováváme celkově nižší výšku hmot, abychom dosáhli cílené hrubé podlahové plochy 25 000 m². Návrh plně využívá potenciálu místa, které má díky své poloze možnost stát se velmi frekventovaným (cyklokoridor, park Letná, budoucí kulturní instituce) a představuje možnost revitalizace ulice Milady Horákové s prostorem pro novou tramvajovou zastávku.
Mandaworks: Martin Arfalk, Cyril Pavlu, Emeline Lex
Collcoll: Kristof Hanzlik, Michal Liska, Vavřinec Veselý
2H Projekt: Petr Hušek
Primkom: Vít Křepinský